Jejich spolužáky většinou zajímají večírky a maturitní otázky, kapesné mají od rodičů, případně si přivydělávají příležitostnými brigádami. Přibývá ovšem mladých, kteří si ještě bez maturity či výučního listu založili živnost a vydělávají sami na sebe.
Jak uvádí nejnovější čísla Českého statistického úřadu za 1. čtvrtletí letošního roku, stále více Čechů mladších dvaceti let rozjíždí vlastní podnikání. Oproti stejnému období vloni se počet podnikatelů zvýšil o takřka 10 %, tedy o více jak 300 lidí. Dalšímu nárůstu však kromě jiného brání především více znalostí o tom, co vše podnikání obnáší.
„První nápady jsem měl už v patnácti, ale to se nebavíme o žádném podnikání. Pokračoval jsem malými krůčky a první skutečně platící zákazníci pak přišli teprve před několika měsíci,“ popisuje své podnikatelské zakázky devatenáctiletý student hotelové školy Jan Oulehla. Jeho firma Honzovy řízky se specializuje na catering, konkrétně na dodávku řízků na nejrůznější společenské akce. Nízký věk už přitom nevnímá jako překážku. „Ze začátku to bylo velkou nevýhodou, ale poslední dobou naopak pozoruji, že to lidé spíše oceňují,“ přiznává. Do budoucna si pak neklade zrovna malé cíle – chtěl by rozjet síť stánků nebo restaurací s nabídkou mnoha druhů „šniclů“.
Lidí jako Oulehla, kteří začnou podnikat ještě před dokončením střední školy nebo těsně poté v Česku přibývá. Jak uvádí poslední čísla Českého statistického úřadu, v prvním čtvrtletí letošního roku bylo ve věkové skupině 18 až 20 let 4228 podnikatelů. Loni ve stejném období jich přitom bylo 3904. Zvýšil se i počet živnostenských oprávnění – z 4 953 na letošních 5 328. Oslovení ekonomové přičítají nárůst lidí v této věkové skupině především silné ekonomice, ale i snaze mladých lidí osamostatnit se co nejdřív. Mnozí mají také pocit, že jim klasické školní vzdělání příliš nedává.
To potvrzuje i další mladý podnikatel Pavel Pospíšil. „Když se na to podívám zpětně, nedokážu si představit, že bych se potkal s tak zajímavými a inspirativními lidmi, kdybych se věnoval pouze vzdělávání ve škole,“ zmiňuje Pospíšil jeden z důvodů, proč začal podnikat už na střední škole. V současné době studuje Masarykovu univerzitu, konkrétně Fakultu informatiky. „Je mi blízká oblast logistiky a projekty s dopadem na zlepšení životního prostředí. Věnuji se projektu Eagle – ridesharingu elektrických koloběžek v českých městech,“ nastiňuje mladý podnikatel obor, kterému se věnuje. Skloubit podnikání a střední školu podle něj problém nebyl, na vysoké škole je to o poznání těžší. „Ale stojí to za to. Poznáte plno podobně naladěných přátel, kteří jsou dobrou oporou v tom, co děláte,“ dodává Pospíšil.
Oslovení podnikatelé se shodují v jedné věci – mladým lidem chybí zejména informace, co podnikání obnáší. „Lidé neví, co to je podnikání, ani jak realizovat vlastní projekty. Všichni před sebou vidí akorát velká rizika, nutné finanční investice nebo nemají motivaci se do podnikání či realizace vlastního projektu vůbec pustit. Největší překážkou je, že nevědí, jaké nástroje použít a jak postupovat, to se ve škole neučí,“ vysvětluje digitální marketér Adam Sládek, který začal své první projekty realizovat na gymnáziu. Své zkušenosti s rozjezdem podnikání se proto rozhodl předat i dalším potenciálním mladým podnikatelům.
Ve spolupráci s Výzkumným ústavem pro podnikání a inovace byl prvním, kdo upravil ověřenou metodiku pro vysokoškoláky, aby vyhovovala více středoškolskému publiku. Pilotní workshop se uskutečnil letos od března do května a hned napoprvé se jej zúčastnilo více než 60 středoškoláků z Prahy.
Podobná čísla jsou pro Česko nadějná. „Čím více mladých lidí začne podnikat, tím je to nejen pro ekonomiku, ale obecně pro naši společnost lepší,“ nastínil místopředseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Zdeněk Tomíček. Jako jednu z velkých překážek však vnímá především rozsáhlou administrativu, která může mnohé odradit. „Hovoří se o zavedení „podnikání na zkoušku“, o lepším sdílení informací na úrovni státu či o snížení počtu kontrol a dalších možných krocích, které by mohly administrativní překážky omezit. Zároveň však musíme být opatrní, aby nezačínali hromadně podnikat i ti, kteří na to nejsou vůbec připraveni. Neprospělo by to jim, ani jejich obchodním partnerům,“ doplnil jednu z možných variant, jak podnikání mladým lidem trochu ulehčit.
Na podporu mladých podnikatelů se dlouhodobě zaměřuje i celorepublikový projekt Podnikni to! „Středoškoláci mají plnou hlavu nápadů, ale obvykle netuší, jaké by měly být jejich první kroky. Přitom právě střední škola je období, kdy se může člověk hledat, vyzkoušet různé přístupy, chybovat, poučit se z toho a najít uplatnění, které ho bude bavit a uživí ho. Proto v Podnikni to! pracujeme na preinkubačních kurzech, ve kterých se i mladí bez podnikatelského nápadu dozví, jak rozběhnout vlastní projekt a systematicky při jeho budovaní minimalizovat zásadní rizika,“ vysvětlil spolumajitel Podnikni to! Max Dužek.
Jedním z účastníků kurzů Podnikni.to byl i Martin Tůma, který se v současnosti věnuje výrobě recyklovaných batohů ReBag. „Původně jsem chtěl přitom natáčet videa, měl jsem na to i vybavení, ale neměl jsem zakázky. A pak jsem si uvědomil, že potřebuji batoh a vyrobil jsem si ho,“ popsal s úsměvem Tůma. Se svým nápadem dokonce loni uspěl v Benátkách, když se umístil osmý na celoevropském finále projektu Evropské unie CERIecon, podporujícím podnikatelské inovace a start-upy. „Nejdůležitější do začátku je obklopit se lidmi, co mají tah na branku a překonat ostych. Něco podobného s názvem Business Club vytvořili právě lidé okolo Podnikni to. Pak už to jde celkem samo a člověk může jenom získat,“ dodal Tůma.